Z výpravy na tuto horu mě uchvátil především přístup. Pronajatým terénním autem 4 x 4 s plnou nádrží paliva a další 40 l rezervou na korbě se proháníte po Atacamě, jedním z nejsušších míst na zemi. Cestou k argentinským hranicím vidím kolem sebe tisíce odstínů červené. Zpočátku míjím i zelené ostrůvky oáz. V nitru pouště je však narušení červených odstínů jen v podobě bílých krystalků soli, pozůstatků slaných jezer. Dvě modrá jezera, které cestou potkávám mi téměř zastaví dech. Obzvláště když v jezeru Laguna Santa Rosa vidím hejno plameňáků. Samotný výstup na vrchol mi nepřijde nijak náročný, snad jen kousek pod samotným vrcholem je trochu lezení. Teplota je hodně pod bodem mrazu a nadmořská výška blížící se k 7 000 m mi dává zabrat. Kdybych se lépe aklimatizoval, nemusel jsem na vrcholu funět jako hroch.

Nevado Ojos del Salado je aktivní stratovulkán v Andách na argentinsko-chilské hranici a nejvyšší aktivní sopka na světě o výšce 6 893 m n. m. Je to také druhá nejvyšší hora na západní polokouli a na jižní polokouli hned za Aconcaguou. Vzhledem ke své poloze v blízkosti pouště Atacama má hora velmi suché podmínky. V zimě však bývá vrchol pokrytý sněhem. Dokonce i v létě dokáží silné bouře zasypat horu bílým práškem. Zajímavostí může být kráterové jezero, které se svojí výškou 6 390 m n. m. je pravděpodobně nejvýše položené jezero na světě. Při výstupu nás čeká pohyb liduprázdnou krajinou ve velké nadmořské výšce, ale přeci jen díky vozům 4x4 nemusí už být expedice dlouhá tak jako kdysi.