Pro mě jeden z nejúžasnějších vrcholů Walliských Alp. Rozhodně si ale nemyslím, že výstup na tuto dominantní pyramidu je zadarmo. Poměrně dlouhá cesta z údolí na výchozí chatu Dent Blanche je následující den odměněna technicky nenáročným lezením po pevné skále.

Pokud si mohu vybrat, raději na tuto horu vystupuji na lyžích. A když cestou zpět narazíte na natátý jarní firn, rozhodně mi dáte za pravdu. Výstup není o technické náročnosti, ale především o hlavě, (která může občas vyslat varovný signál a raději navádět k sestupu.

Každý, kdo trochu leze v Alpách, chce dříve či později vystoupat na Matterhorn. Přiznávám, že je to svým vzhledem moc krásná hora. Pro mě, coby horského vůdce, je to náročná práce. Převýšení z chaty je více než kilometr, většinou se jde současně na krátké lano a zpátky na chatě chci být, pokud možno, co nejdříve.

Nejvyšší vrchol Alp je sen snad pro každého, kdo se na horách pohybuje. Nejčastěji se sen plní na normální cestě z Francie přes chatu Gouter. Protože je cesta však za krásného počasí přelidněná, doporučuji vycházet normální cestou z Itálie nebo cestou "přes tři vrcholy" z Aiguille du Midi, které jsou pouze o něco málo náročnější.

Přístup obyvatel pod Elbrusem se mění k lepšímu. Toho si nelze za dobu, co jsem jezdím, nevšimnout. Vše, co je domluvené, je splněno. Skvělé jídlo a vřelý přístup místních je v kontrastu se stále patrným "sovětským hospodářstvím".

Nejvyšší hora bývalého Rakouska-Uherska. Dostupná, ledem pokrytá královna, si dodnes zachovala své výsostné postavení mezi východními alpskými vrcholy.